Vitiligo

Co je vitiligo

Depigmentace neboli vitiligo je kožní onemocnění, které se projevuje výskytem bílých skvrn na kůži či ložisky výrazně světlejších vlasů, vousů, řas nebo obočí. Skvrny mívají zvýšeně pigmentovaný okraj a kontrastují s normální barvou okolní kůže. Vyskytují se u 1–2 % lidské populace a postihují všechny rasy. U jedinců s tmavší pleti bývají kožní skvrny či ložiska světlých vlasů daleko nápadnější a mohou postihnout dokonce i ústní sliznici. Obě pohlaví touto nemocí trpí stejnou měrou a první příznaky se nejčastěji objevují mezi 10. a 30. rokem života, přičemž u poloviny nemocných je to kolem roku života dvacátého.

Vitiligo

Vitiligo není nemoc, která by bolela – alespoň tedy ne po fyzické stránce. Pacientovi spíše způsobuje bolest psychickou, a to obzvláště tehdy, objeví-li se bílé skvrny na viditelných místech na těle, jako je obličej, ruce, paže, nohy či genitálie. Postižený postupně ztrácí sebevědomí a cítí se nejistě, což může mít velký vliv na jeho emocionální stabilitu a celkovou kvalitu života. Zejména u adolescentů, pro které bývá zevnějšek obzvláště důležitý, se mohou v důsledku tohoto kožního onemocnění vyskytnout vážné psychické potíže. U dospělých může tato nemoc v některých případech vést až ke ztrátě zaměstnání nebo k potížím při jeho hledání. V jiných kulturách může mít depigmentace mnohdy i dramatičtější následky. Pokud například v Indii žena onemocní vitiligem, může jí být zcela znemožněn sňatek. V případě, že začala chorobou trpět až po svatbě, lze ztrátu pigmentu dokonce považovat za důvod k rozvodu.

Jaké jsou příznaky vitiliga

Vše může začít pouhou malou světlou skvrnkou, která se postupem času rozšiřuje na jiné tělní partie. U některých lidí se růst skvrnky v určité fázi sám zcela zastaví, ve většině případů se však postižená místa spontánně zvětšují a spojují s dalšími. V krajních případech potom mohou pokrýt celé tělo (od albinismu se však liší tím, že barva duhovky zasažena není). Obvykle se skvrny nacházejí v místech, která jsou často vystavena slunci, tedy kolem úst nebo očí, na rukou, chodidlech, pažích, tvářích či nosu. Mohou se objevit ale i pod pažemi, v tříslech, na genitáliích nebo kolem pupku a konečníku.

Příznaky vitiliga

Obecně lze rozlišit čtyři druhy vitiliga:

  1. Fokální (ložiskové) – lokální typ depigmentace, skvrny se vyskytují pouze na jednom či dvou místech, jejich rozsah nepřekračuje více než 5 % povrchu kůže
  2. Segmentální – lokální typ depigmentace, světlá ložiska se nalézají pouze na jedné straně těla
  3. Generalizované – depigmentace se objevuje symetricky na obou stranách těla (nejběžněji postihuje obličej, trup a končetiny); jde o nejčastější druh vitiliga
  4. Univerzální – ztráta pigmentu postihuje více jak 80 % kožního povrchu; jde o nejobtížnější formu onemocnění

Fokální a segmentální vitiligo se většinou nerozšiřuje, zůstává lokalizované na určitých částech těla. S generalizovaným vitiligem je to poněkud složitější: U některých pacientů se skvrny nemnoží, u jiných však ano, a to různou rychlostí. Nemoc probíhá u každého jedince jinak, závisí na jeho osobních predispozicích. Předpokládá se, že například lidé trpící atopickým ekzémem budou mít na rozdíl od ostatních pacientů průběh horší. Bylo také zjištěno, že pacienti, kteří prodělali fyzický či emocionální stres, náhle zaznamenali vzrůst depigmentace. Nemoc ovšem může začít i ustupovat (nastane tzv. regrese), k čemuž dochází obzvláště během letních měsíců. Bez toho, aniž by pacient podstoupil léčbu, se to však stává výjimečně.

Co způsobuje vitiligo

Ke ztrátě kožního pigmentu (barviva) dochází následkem odumírání melanocytů, tedy kožních buněk produkujících kožní pigment melanin. Jaká je však příčina postupné ztráty melanocytů? Ačkoliv přesný důvod vědci zatím neznají, ve hře jsou tři teorie.

Co způsobuje vitiligo

První z nich říká, že melanocyty mohou být ničeny vlastními enzymy. Druhou možnou variantou je tzv. neuromediátorová hypotéza, podle které jsou melanocyty ničeny neuromediátory, jež mají za úkol přenášet signál mezi nervovými buňkami. Většina odborníků se však přiklání k názoru, že vitiligo je autoimunitní onemocnění, což je stav, při kterém imunitní systém člověka ničí své vlastní buňky a tkáně. Pokud má lidské tělo imunitní systém takto „zmatený“, může se stát, že začne po určitém impulzu vyhodnocovat melanocyty jako buňky cizí, a bude se je snažit zničit. Takovýmto impulzem, který vyvolá autoimunitní reakci, bývá velice často stres, který může mít opět řadu dalších příčin. Nemusí jít jen o klasický stres pracovní – možná vám zemřel někdo blízký nebo trpíte nějakou těžkou chorobou, která vás neustále sužuje. Toto jsou stresové faktory dlouhodobé, spouštěčem vitiliga však může být i stres náhlý, například šok prožitý při autonehodě. Domněnku, že příčina onemocnění vitiligem tkví v narušeném imunitním systému, podporuje i fakt, že má tato choroba tendenci objevovat se u jedinců, kteří trpí dalšími autoimunitními nemocemi, jako je například nesprávná funkce štítné žlázy, cukrovka, artritida, chudokrevnost či nyní tolik rozmáhající se Crohnova choroba, jež je definována jako nespecifický zánět střev.

Strava

Pojďme se nyní blíže podívat na problém autoimunity, který je nejpravděpodobnějším spouštěčem depigmentace. Jak dojde k tomu, že si tělo imunitu poškodí? Kromě již zmíněného stresu je nasnadě, že nesprávný jídelníček, skládající se z pravidelného přísunu nekvalitních potravin (např. chemicky ošetřené zeleniny či ovoce) typických nejen pro fast foody, ale i velkou spoustu restaurací či supermarketů, tělu na zdraví nepřidá. Pokud chcete změnit svůj jídelníček k lepšímu, můžete začít přípravou a konzumací zeleninových smoothie nápojů. Mnoho zdravotních přínosů má mimo jiné i červená řepa. Důležitým indikátorem poškozené imunity také mohou být častá onemocnění, pro jejichž léčbu bývají předepisována antibiotika. Svou roli také hraje špatná činnost jater. Pokud jste tedy někdy dostali žloutenku, je možné, že k depigmentaci mohla velkou měrou přispět. Náchylní jsou také lidé, kteří prodělali břišní tyfus či trpí nějakou žaludeční poruchou.

Genetické vlohy

Bylo zjištěno, že 20–30 % pacientů s diagnózou vitiliga má k nemoci vyvinuté genetické vlohy. Je tedy možné, že pokud například vaši rodiče trpí ztrátou kožního pigmentu, lze důvody vašeho onemocnění vystopovat právě tam. Statistiky však ukazují, že pouhých 5–7 % osob, jejichž rodiče trpí depigmentací, tuto chorobou dostali také. Vzhledem k tomu, že depigmentace se vyskytuje hlavně u osob, v jejichž rodinách tyto tendence vysledovat nelze, tedy není možné jednoznačně prohlásit, že se jedná o chorobu dědičnou.

Video – Kanadská modelka Chantelle Brown-Young mluví o vitiligu (anglicky)

Další cenné informace nejen o Vitiligu, ale mnoha dalších kožních onemocněních najdete na webových stránkách České dermatovenerologické společnosti. Doporučujeme také v případě potřeby navštívit naši druhou stránku zaměřenou na hemeroidy, na které popisuje své zkušenosti zase s touto nemocí můj kamarád (nijak nesouvisí s vitiligem). Informace na těchto webech jsou pouze orientační a neslouží pro přesnou diagnózu a stanovéní léčby. V každém případě vše konzultujte se svým lékařem!


S použitím wedos kupon byla doména vitiligo.cz zakoupena s výraznou slevou, za což zřizovateli a poskytovateli webového portálu velice děkujeme. Slevový kupon je možné uplatnit také v případě nákupu hostingu (třeba pro právě koupenou novou doménu).