S vitiligem je spojena celá řada mýtů a „babských povídaček“, které bohužel vycházejí, jak je tomu zvykem i v jiných případech, z pouhé nevědomosti o této nemoci. Některým z těchto mýtů se může člověk jen smát, některé ovšem mají zásadní vliv na postoj veřejnosti vůči takto postiženým. Některým mýtům ovšem věří i samotní pacienti. Pojďme se tedy společně podívat na ty nejčastější.
Mýtus číslo 1: Není léčitelné
Jeden z největších nesmyslů vůbec, který kolem sebe šíří i celá řada dermatologů. Ačkoliv existuje několik typu vitiliga, většina pacientů může projevy této nemoci výrazně eliminovat, nebo je zcela odstranit. Existují samozřejmě i případy, kdy vitiligo léčit nelze, nebo jen pomocí „drastických“ zákroků, které za to pacientům většinou nestojí, ale takových je méně než více.
Mýtus číslo 2: Je přenosné a člověk ho může chytit
Vitiligo není absolutně žádným způsobem infekční a je naprosto nemožné ho „chytit“, a to jakýmkoliv způsobem včetně pohlavního styku.
Mýtus číslo 3: Je spojeno s rakovinou kůže
Mýtus, který pravděpodobně vychází z toho, že lidé trpící vitiligem jsou mnohonásobně více ohroženi tím, že rakovinu kůže dostanou, protože postižené části jejich těla nemají melanin, který kůži před rakovinou chrání. U lidí trpících vitiligem tedy teoreticky existuje větší šance, že rakovinu kůže dostanou z důvodu nadměrnému vystavení nepříznivým vlivům a nedostatečné ochraně, ale přímá spojitost „vitiligo = rakovina kůže“ je hloupost.
Mýtus číslo 4: Rozvíjí se díky konzumaci mléka a jiných bíle zbarvených potravin
Mléko a ani žádná jiná potravina jakékoliv barvy nemá přímý vliv na vznik a rozvoj této nemoci. Strava jako taková má pochopitelně vliv na imunitní systém a fungování našeho organismu, což může mít následně vliv na vitiligo, ale taky na prakticky jakoukoliv jinou nemoc. Platí tedy, že vyváženým jídelníčkem, nebo naopak nevyváženým jídelníčkem významně ovlivňujeme náš zdravotní stav a tím i průběh libovolné nemoci obecně, ale rozhodně se nedá říci, že by ta či ona potravina způsobovala depigmentaci kůže. Výjimkou jsou pochopitelně potraviny, na které je konkrétní osoba alergická. Zde by vazba mezi konzumací této potraviny a nemocí mohla být.
Mýtus číslo 5: Není dědičné
Je dědičné a podle studií ho po svých rodičích zdědí přibližně 20% lidí. Jinými slovy, potomek může vitiligo zdědit, ale není to pravidlem.
Mýtus číslo 6: Mají ho fyzicky nebo mentálně postižení lidé
Vitiligo je nemoc čistě spojená s kůží a souvisí pouze se ztrátou schopnosti melanocytů produkovat pigment melanin. Neexistuje zde žádná spojitost s mentálním či fyzickým postižením.
Mýtus číslo 7: Všechny bílé skvrny jsou Vitiligo
Ne všechny bílé skvrny, které se na kůži objeví, jsou nezbytně projevem vitiliga, byť je pravda, že mohou vizuálně vypadat téměř totožně a laik je nemusí rozpoznat. Bílé skvrnky na pokožce mohou být například projevem plísňové infekce, alergie na slunce nebo skvrnité/kapkovité hypomelanózy.
Mýtus číslo 8: Jedná se o druh albinismu
Není tomu tak. Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma nemocemi je v tom, že zatímco osoby trpící albinismem vůbec nemají melanocyty (buňky produkující pigment melanin), tak ti, kteří mají vitiligo, melanocyty mají, jen jim přestali melanin produkovat. Typické je taky to, že se albinismus projevuje na celém těle, zatímco Vitiligo tvoří lokalizovaná ložiska bez pigmentu obklopená normální kůží s pigmentem.